První album skupiny Blaze, vydané 25. července 2000 je fanoušky velmi oblíbené. Bohužel vyšlo skoro současně s Brave New World od Iron Maiden, takže se prodávalo hůře, než by si zasloužilo. Jihoamerická a japonská verze obsahovaly bonusy - skladby "The Day I Fell to Earth" (jižní Amerika a Japonsko), "Motherfuckers R Us", "Steel" a interaktivní obsah.
První, co praští do uší, je modernější a dá se říct tvrdší zvuk než u Blazových pokusů u Iron Maiden. Songy jsou psány přesně na míru hlasu Blaze, takže konečně může Blaze ukázat, že něco umí. Menší rozsah je dokonale vyvážen barvou a emotivností hlasu a skladby toho plně využívají. Samozřejmě je slyšet vliv Iron Maiden, což se dá očekávat, ale pokud někomu přišel The X Factor temný, tak ještě asi neslyšel Silicon Messiah. Skladby jsou plné atmosféry, emocí, perfektních riffů, harmonií a melodických linek. Booklet též stojí za zmínku - porůznu se mezi texty linou drobným písmem psané citáty slavných osob tématicky ladící ke skladbám.
Ač není přímo koncepční, hlavním motivem alba je hrozba, že nás stroje ovládnou, a hrůza ze ztráty identity. V rozhovoru pro DVD Alive in Poland přiznává, že se u Iron Maiden hodně naučil a zkušenosti zúročil na tomto albu.
Pokud bych měl doporučit nějaké skladby, tak nepochybně perfektní Stare at the Sun, dále titulní Silicon Messiah nebo svižnější The Brave a The Launch. Nezaujala mě skladba Reach for the Horizon.
Hned v první skladbě dostáváme příjemný metalový kousek se sci-fi textem o strojích hrozících ovládnout lidstvo. Zvuk jen částečně připomíná hevík Iron Maiden, je temnější a jaksi tvrdší.
Vědecko-fantastické téma pokračuje další skladbou. Počítače nás sledují a čekají, vyvíjejí se. Věk strojů se blíží. Tísnivý pocit umocňuje závěr skladby, přecházejíci z hudby v rachot strojů. Skladba je méně chytlavější, možná daň experimentování.
Staráme se o naši planetu správně? Zasloužili jsme si ji? Ne, stroje si to nemyslí a planetu musí spasit křemíkový mesiáš. Velmi emotivní kousek, jedna z nejlepších skladeb na albu.
Svižná maidenovsky znějící skladba o pocitu odcizení a nezapadání do společnosti - typické Blazovo téma.
Pomalejší, ale o to hutnější a temnější skladba. Blazův nasraný hlas odsekává slova o osamění a o hladu po naplnění této prázdnoty a samoty.
A protože hlad si žádá činy a štěstěna přeje statečným, máme tu rychlou a údernou The Brave. Jedna z nejsvižnějších skladeb na albu přímo vybízející k řádění v kotli. Vybízí k odvaze a spoléhání se na své schopnosti, nikoliv na potenciální zrádce, tvářící se jako přátelé.
Opět pomalejší a ponuřejší kus o ztrácení identity v uniformním světě.
Pokračujeme v pomalejším duchu opět na téma vyhrabání se z průměrnosti společnosti a dosáhnutí něčeho lepšího.
Jak nabádají předchozí skladby o statečnosti a překročení umělých hranic společnosti, je načase se do toho pustit. The Launch nás odpálí svou rychlostí a energií z gauče a protagonistu písně do vesmíru.
Po raketovém startu náš hrdina pluje hlubinami vesmíru vzdálen od své bláznivé planety a zírá do slunce v očekávání svého konce. Vrcholná skladba s jemnými doteky houslí a perfektní tečka za perfektním albem.